Radioamatérská licence, co s ní a jak ji získat.

A) Co s ní. To musí vědět každý, kdo o ní má zájem, jinak řečeno, musí alespoň v obrysech tušit, čemu by se chtěl v radioamatérském sportu věnovat.

B) Jak ji získat. To už je horší, alespoň pro člověka, který sice ví, že by měl skládat zkoušky apod., ale kdy a kde. V bodech naznančím, co proto dělat.

1) Je dobré mít telefon. Pokud ho nemáte, pomůžou známí s mobilem (HI). Pokud máte tento problém vyřešen, zavolejte na Český Telekomunikační Úřad (známé ČTÚ). TELEFONY: 02/24004725 nebo 02/24911605 - pí. Bočková. Zde si zažádejte o přihlášku ke zkouškám.

2) Asi po třech týdnech vám poštou přijde. Zašlete ji raději dříve zpět, abyste nedopadli jako jiní, kteří váhali (např. Vilík).

3) Čtrnáct dní před zkouškami vám přijde pozvánka. Vypadá asi takto:

4) Složení zkoušky. Tady už pracují nervy, nicméně je lepší zachovat si klid, jako ostatně vždy. Pokud nevíte, co se vůbec na zkouškách po vás chce, zavolejte si ještě před bodem 1) do kanceláře Českého radioklubu (tel.: 02/8722240) a zeptejte se, zda ještě nemají skladem knihu "POŽADAVKY KE ZKOUŠKÁM OPERÁTORÚ AMATÉRSKÝCH RÁDIOVÝCH STANIC" (název asi není stoprocentně přesný). V této učebnici je VŠE, a když píši vše, myslím tím vše, co potřebujete vědět. Naučte se ji zpaměťi a nemůže vás nic zaskočit. Až po úspěšných zkouškách mi opravdu uvěříte. Hned na místě ještě složíte krátký slib o zachování telekomunikačního tajemství a máte vyhráno. Obdržíte vysvědčení:

Zaplatíte už druhou stokorunu (ta první je za zkoušky, ta druhá za vydání povolení) a dostanete to, po čem toužíte:

Na závěr moje zkušenosti:

Splnil jsem bod 1 a občas mě hryzlo svědomí, tak jsem se něco naučil. To něco bylo asi 15 prefixů a asi sedm písmen abecedy telegrafní. To vše jsem stihl za pět měsíců, když tu náhle ..... Bod 2. Pozvánka a čtrnáct dní do zkoušek. V předtuše jsem se dva dny předtím naučil dalších dvacet prefixů, takže už mi jich zbývalo "jen" 70. K tomu ještě téměř celý telegraf, upřesnění některých bodů techniky a Q-kódy. Šprtal jsem ve dne, v noci, ve škole, doma, dokonce i u mé přítelkyně, kterou jsem tím z nepochopitelných důvodů dost bavil.

Až to přišlo. Den D. Den 22.3.2000, středa. Už ráno na mě padla nervozita a při cestě do Prahy jsem skoro nemluvil. Touto cestou ještě jednou děkuji za podporu od Pavla, OK1CAD, který mě do Prahy vezl, a od členů příbramského radioklubu OK1KNG, jmenovitě Milanovi, OK1AME a Josefovi, OK1AAZ. Po vstupu do budovy ČTÚ jsem se trochu uklidnil, to ale trvalo jen do doby telegrafní zkoušky. Měl jsem asi tři výpadky napájení mozku. Velice děkuji zkušebnímu komisaři za projevené pochopení a za trpělivost. Bohužel si nepamatuji jeho značku, pokud ji někdo znáte, prosím vás o její zaslání. Tento dobrý člověk by byl první, komu bych poslal QSL - lístek. Jakmile jsem měl telegraf za sebou, nervozita padla a já jsem věděl, že mám vyhráno. Techniku jsem měl zvládnutou, Q-kódy a provozní pravidla taky, už jen dopsat prefixy a vybrat si značku. Bylo mi nabídnuto počáteční písmeno F, T, Z. Vybral jsem Z a moje značka je nyní OK1ZAD. Složil jsem slib, podepsal ho, doběhl si za roh na poštu zaplatit druhou stovku, sebral vysvědčení a hurá domů, oslavovat. Před budovou ještě gratulace dalšímu úspěšnému žadateli, který v klidu pokuřoval a přemýšlel, jakou značku si vybrat.

Touto cestou bych chtěl také požádat všechny, kdo se výše uvedeného dne zúčastnili zkoušek, aby mi poslali e-mail, hlavně potom kolegovi, který kdysi bydlel v Mirovicích a teď žije v Českých Budějovicích. Předem díky.

To by bylo k tomuto asi vše, kdo by měl dotazy, ať si napíše pro odpovědi.

Jirka, OK1ZAD (George Tochovice) - e-mail

P.S. Velice se omlouvám za gramatické chyby v uveřejněných článcích. Právě teď jsem našel dvě. V zápalu tvůrčího nadšení po sobě většinou článek nečtu, proto to vypadá, tak jak to vypadá. Díky.